Silnice, dálnice ...

Úžasná Římská říše měla v plánu připojit území dnešní České republiky jako provincii Markomania (podle germánského kmene Markomanů, který zde v té době vládnul). Bohužel k tomu nikdy nedošlo… Teď si dovolím narušit zavedené dějepisné osnovy, kde se učí děti ve školách, a to, že Římská říše zanikla proto, že nezvládala útoky Germánů a kvůli svým vnitřním problémům. To je mýtus. Římská říše sice s Germány bojovala, ale ti dělali všechno proto, aby se stali řádnými Římskými občany. Vnitřní problémy také měla, ale kdo je nemá. Skutečný důvod pádu Římské říše byl jiný. Římská říše byla tak úspěšná, že v podstatě vytvořila globální civilizaci – a právě to následně způsobilo její pád. Intenzívní pohyb vojáků, obchodníků atd. mezi Evropou a Asií zanesl do Evropy bakterie nemocí, vůči kterým nebyli Evropané odolní. A právě v době slavného císaře Marca Aurelia, kdy bylo připojení Čech a Moravy k Římské říši aktuální, vypukla desetiletí trvající epidemie (tzv. aureliánského) moru, která mimo jiné zdecimovala římskou armádu a byla hlavním faktorem, jenž způsobil postupný zánik Římské říše. A právě proto u nás na rozdíl od Itálie, Francie nebo Británie nikdy nebyly postaveny skvělé římské silnice.

To dopravu u nás ovlivnilo na více než 1000 let. Po pádu Římské říše nastal v Evropě všeobecný úpadek a kde římské silnice nevznikly – jako tedy u nás, jezdilo se (nebo spíš chodilo) po obchodních stezkách. To byly většinou jen vyšlapané cesty, které se skutečnou silnicí neměly společného, nemluvě o bezpečnosti – všude samý loupežník a tak. Zlepšení přišlo až – za vlády koho jiného než otce vlasti – Karla IV. Ten dal vybudovat první skutečné silnice spojující České království se západní Evropou. Z této doby také pochází slovo silnice = silná cesta.

Pak ale nastal další úpadek a na skutečný pokrok si české silnice musely počkat dalších téměř 400 let. V první polovině 18. století za vlády jiného Karla – habsburského císaře Karla VI., kterého u nás zná jen málokdo, nastala skutečná dopravní revoluce. Karel VI. zahájil masívní výstavbu císařských silnic, která byla dokončena za Marie Terezie a Josefa II. Vznikla tak síť skutečně moderních – až 9 metrů širokých kvalitních silnic s pevným povrchem, které byly lemovány ovocnými stromořadími a spojovaly všechna významnější města. Mnohem později byly silnice vyasfaltovány, ale to už byla jen taková modernizace. Karel VI. Habsburský vytvořil síť hlavních silnic, po kterých jezdíme dodnes.

Další revoluce nastala až ve 20. století, kdy se začaly budovat dálnice. Jeden z prvních projektů dálnice, která měla protínat celou republiku napříč a na rozdíl od dnešních dálnic neměla zajíždět přímo do Prahy ani jiných největších měst, představil v 2. polovině 30. let Jan Antonín Baťa. Dálnice se začala stavět v roce 1939 a ve výstavbě pokračovali Němci – celý projekt byl ukončen v roce 1942, kdy začalo Němcům téct na frontě do bot a přestali mít na podobné věci peníze. Z té doby zůstaly na několika místech Česka rozestavěné části dálnic jako úžasné technické památky – velké množství jich najdeme na Moravě v pohoří Chřiby, ale za zmínku stojí určitě i dálniční most odnikud nikam, který se klene nad ramenem vodní nádrže Želivka kousek od obce Hulice na Benešovsku. Opravdová výstavba dálnic byla zahájena až v 2. polovině 60. let.