Ráj na severu

Severní Čechy nemají moc dobrou pověst, ale jsou v tom nevinně – dostaly takových ran osudu, že by to nevydržela ani ta nejidyličtější krajina na světě. Já jsem ale rád optimistický. Možná, že za pár let se takovou idylickou krajinou stanou. Shrňme si to: po válce nedobrovolně odešlo místní obyvatelstvo a nahrazeno bylo jen částečně – navíc lidmi, kteří většinou k této oblasti neměli žádný vztah. Pak přišlo komunistické hospodaření. Stará města a vesnice se rozpadaly, se zámků se staly sklady zemědělských družstev a psychiatrické léčebny nebo se také rozpadaly. Nové obyvatelstvo bylo sestěhováno do panelových sídlišť. Ta vyrůstala kolem nově budovaných závodů těžebního a těžkého průmyslu, které by nikdy nebyly budovány v takovém rozsahu, kdyby bývalé Československo nebylo v pozici tanku v první linii ruského (tzv. sovětského) impéria. Byl to navíc průmysl s nízkou přidanou hodnotou drancující životní prostředí. Velké části severních Čech (v okolí Mostu, a nejen tam) se změnily v měsíční krajinu.

Když jsme konečně nebyli ruskou gubernií, přestal být tento typ průmyslu (především těžba uhlí a navazující odvětví) perspektivní a začal upadat. S tím byla spojená vysoká nezaměstnanost a lidé propuštění z těžebního průmyslu většinou neměli nejlepší kvalifikaci pro rozjezd moderních odvětví. Za horami navíc východní Německo, na kterém se sice stamiliardy a možná biliony marek a eur napumpované ze Západu nějak projevily, ale žádný ekonomický "tygr", který by pozitivně ovlivňoval okolní oblasti to nebyl a ani zatím není. Co s tím? Nejefektivnějšími prostředky jsou stará dobrá "neviditelná ruka trhu" a svobodné prostředí, i když jim to někdy trvá. Severní Čechy (jinak také Karlovarský a Ústecký kraj) jsou sice i nadále považovány za ekonomicky slabý region, ale dynamika vývoje je více než patrná - pokud člověk není slepý. I nadále tam sice najdete oprýskané a polorozbořené domy, ale rychle jich ubývá. Naopak přibývá městeček a vesnic, kde už to vůbec nevypadá jako v "Sudetech". I díky vysokým cenám nemovitostí v jiných částech Česka jsou najednou staré německé usedlosti zajímavé a noví majitelé je opravují. K tomu je třeba přečíst spousty nadšenců, kteří se vydali zachraňovat staré a rozpadající se hrady a zámky – můžeme zmínit třeba hrad Hauenštejn nebo zámek Poláky. Nezaměstnanost je tam sice pořád vyšší, ale přesto už poměrně nízká, a v průmyslových zónách vznikají firmy z moderních odvětví. Vedle toho se objevil zcela nový fenomén – rekultivace rozsáhlých oblastí po těžbě uhlí, který – abychom byli spravedliví – začal už za socialismu. Část krajiny je ponechána volnému vývoji a vytěžené doly jsou napouštěny vodou – to napouštění trvá často i desítky let. Postupně tak v severních Čechách vznikají nádherná a obrovská jezera, jakých je jinde v Česku málo. Je to nový krajinotvorný prvek, mají pozitivní vliv na klima, a navíc jsou to skvělá místa ke koupání. "Hotových" jezer je už celá řada – třeba jezera Milada a Barbora u Ústí. Jako první vzniklo jezero Michal u Sokolova a najdeme zde už dnes krásné koupání. Zatím nejlepším příkladem je obrovské azurové jezero Most, kde byla díky velkým investicím města vybudována dokonalá, a přitom z hlediska krajiny citlivá "rekreační" infrastruktura.

Ta největší jezera se ale teprve napouští. Jedná se třeba o bývalý důl ČSA. Voda ale nikdy nezaplní celou plochu, a tak zůstanou k dispozici obrovské cenné pozemky, kde se dá něco zajímavého podnikat. Obří těžební a elektrárenské společnosti vycítily zajímavou příležitost a začínají ukončovat těžbu uhlí předčasně. Mimo jiné díky přísným ekologickým zákonům EU platí, že pozemky zdevastované těžbou tak, že už se na nich nedá nic zkazit, jsou v podstatě k nezaplacení. Můžete na nich realizovat zajímavé věcí bez řady běžných omezení. A to se také děje. Ve schvalovacím řízení je řada zajímavých, skoro futuristických projektů (jsou k dispozici i na veřejném Internetu) – mimo jiné v oblasti dolu ČSA a v okolí již hotových jezer Medard a Most má část krajiny připadnout "přirozené obnově" a na části jsou plánována inteligentní města a moderní ekonomické projekty z odvětví přátelských k životnímu prostředí (i zde musíme poděkovat tolik nenáviděným přísným ekologickým předpisům EU). Zdá se, že to vypadá nadějně. Severočeský region se díky krásné přírodě, snad velkému počtu zachráněných památek a výše uvedenému vývoji, má šanci stát místem, které nejen, že stojí za to navštívit, ale kde stojí za to žít. Proto neváhejte a rychle si tam kupte nějaký dům, dokud jsou ještě levné :o)

Chtěli byste zařídit dovolenou v Severních Čechách ? Nebo jinde po Česku? Kontaktujte nás prostřednictvím následujícího formuláře: